Pigmi & Česká televize: Pohled pod pokličku výroby barev

Byla to pro nás velká chvíle. Ateliér Pigmi se proměnil v natáčecí studio a na obrazovkách České televize jsme dostali prostor ukázat celému Česku, jak vznikají poctivé přírodní barvy. V pořadu Planeta Yó jsme společně s moderátorem Tomášem prozkoumali cestu od surového kamene až po hotovou barvu v pánvičce.

Ale televizní čas je neúprosný a do pár minut se vejde jen zlomek toho, co výroba obnáší. Proto jsme se rozhodli navázat tam, kde kamera skončila.

Přinášíme vám "režisérský sestřih" v podobě odborného článku. Pojďme se podívat na vědu, která se skrývá za tím, co jste viděli v televizi.

The Science of Pigment

Když divák vidí finální záběr na zářivou barvu, vidí výsledek. My v ateliéru ale vidíme rovnici o mnoha proměnných. Zde jsou klíčová technická fakta, která v reportáži zazněla jen ve zkratce.

1. Vehikulum: Neviditelná chemie

V reportáži jsme zmínili, že barva potřebuje dvě složky: pigment a pojítko. Zatímco pigment dává odstín, pojítko (tzv. vehikulum) je technologickým srdcem barvy. Bez něj je pigment jen prach, který z papíru sfouknete.

Naše pojítko je složitá emulze laděná pro moderní akvarel:

• Arabská guma: Základní polysacharid zajišťující adhezi k papíru.

• Med: Funguje jako přírodní humektant (zadržuje vlhkost), díky němuž barva v pánvičce nekamení a zůstává vláčná.

• Rostlinný glycerin: Působí jako aktivátor a plastifikátor, zajišťuje flexibilitu vrstvy po zaschnutí.

2. Case Study: Malachit a hranice 100 mikronů

V záběrech z ateliéru jste mohli vidět drcení zeleného minerálu – malachitu. Právě na něm lze nejlépe demonstrovat důležitost frakce (velikosti částic).

Proč trváme na velikosti 100 mikronů?

• Optika: Pokud bychom minerál umleli na prach (pod 10 mikronů), ztratil by krystalickou strukturu a schopnost lámat světlo. Barva by byla "mrtvá" a kalná.

• Textura: Hranice 100 mikronů (do 1 mm se vejde 10 částic) je bod, kde oko vnímá barvu celistvě, ale mikrokrystaly stále září a dodávají malbě hloubku.

3. Paradox světlostálosti: Sekvoje vs. Jeskyně

V diskuzi s Tomášem padla otázka na trvanlivost. Je přírodní barva věčná? Věda říká: Záleží na zdroji.

• Botanická nestálost: Extrakt ze šišek sekvojí (stromy vysoké až 100 m) dává krásnou fialovou, ale jako organický materiál reaguje na UV záření a časem hnědne. Je to barva, která stárne s obrazem.

• Minerální věčnost: Oproti tomu oxidy železa, minerály, kosti nebo vaječné skořápky jsou stabilní po tisíciletí – důkazem jsou jeskynní malby staré 40 000 let (Lascaux, Altamira), které si zachovávají barvu dodnes.

4. Etika historie (Mummy Brown)

Dějiny umění mají i své temné stránky. V pořadu jsme narazili na téma pigmentů, které by dnes neprošly etickou komisí – například Mummy Brown, barva vyráběná z drcených mumií, nebo barvy získávané vykrádáním hrobek. V Pigmi ctíme historii, ale s respektem k etice. Naše barvy vznikají cruelty-free cestou, ať už využíváme minerály nebo rostliny, bez nutnosti sahat do minulosti takto drastickým způsobem.

Závěr

Mohlo by se zdát zbytečné v roce 2026 drtit kameny v hmoždíři, když existují továrny na syntetiku. Ale právě ten fyzický kontakt s materiálem a pochopení jeho struktury dává vzniknout něčemu, co má duši.

Záznam pořadu Planeta Yó, kde uvidíte proces drcení malachitu v praxi, najdete v archivu iVysílání České televize.